Cesta za Ježišovým nenásilím
Cesta za Ježíšovým nenásilím
Část první
Autor: Fr. John Dear, S.J.
.
Jmenuji se John Dear, jsem katolický kněz, mírový aktivista, spisovatel a vegetarián. Cestoval jsem po celém světě, abych propagoval mír a nenásilí a sloužil jsem jako výkonný ředitel Společenství pro usmíření (Fellowship of Reconciliation), což je největší a nejstarší mezináboženská mírová organizace ve Spojených státech. Chtěl bych společně s vámi popřemýšlet o křesťanství a o vegetariánství.
Souhlasím s Mahátmou Gándhím, Dorothy Dayovou z Katolického hnutí a Rev. Dr. Martinem Lutherem Kingem mladším, že jediná cesta ven z této násilnické kultury vede skrz starodávnou moudrost nenásilí. Pamatuji se, co Dr. King řekl večer před tím, než na něj byl spáchán atentát: "Volba, před kterou stojíme již není mezi násilím a nenásilím, je mezi nenásilím a neexistencí." Před stejnou volbou stojíme i dnes. Buď jsme na prahu nové kultury nenásilí nebo na prahu neexistence.
Nenásilí začíná procitnutím ke skutečnostem, že veškerý život je posvátný, že všechny lidské bytosti jsou dětmi Boha míru a že jako boží děti máme určité závazky. Samozřejmě, že bychom nikdy neměli ubližovat či zabíjet druhé lidské bytosti, vést války, vyrábět jaderné zbraně nebo pasivně přihlížet každoročnímu vyhladovění milionů lidských bytostí. Nenásilí nás též vybízí, abychom přehodnotili způsob, kterým v naší společnosti zacházíme se zvířaty. Zatímco odporujeme proti násilí, bezpráví a válkám a zatímco praktikujeme nenásilí, hledáme mír. Usilujeme o práva a spravedlnost pro chudé, jsme zároveň vybízeni k tomu, abychom prorazili bariéru biologického druhu a rozšířili svou víru v křesťanský soucit na zvířeckou říši, mimo jiné tím, že příjmeme vegetariánský způsob stravování.
Když se dívám na svět a rozjímám nad touto naléhavou otázkou násilí a nenásilí obracím se, jako křesťan, k Ježíšovi. Gándhí řekl, že Ježiš byl největší známý příklad člověka praktikujícího nenásilí v celé historii lidstva. Pokud vůbec něco víme o Ježíšovi, tak víme to, že odmítal násilí a odporoval proti němu a že zachovával nenásilí. Když vojáci ho vedli pryč, aby ho mučili a popravili jako další oběť trestu smrti, jeho poslední slova adresovaná skupině jeho přátel byla: "Bože odpusť jim, neboť nevědí, co činí." Poté, co byl popraven, Bůh ho vzkřísil z mrtvých a on se vrátil ke svým přátelům s pozdravem míru a vybízel je, aby ho následovali do boží vlády míru a spravedlnosti. Nás také vybízí, abychom o následovali.
Od roku 1982 se snažím brát vážně Ježíšovo volání po nenásilí. Organizoval jsem demonstrace, byl jsem zatýkán kvůli činům občanské neposlušnosti a využil jsem každou příležitost, abych promluvil - ať již v knihách, v článcích a na seminářích, od hal v různých školách přes ulice v chudinských čtvrtích do kazatelen po celé zemi - o křesťanském nenásilí. Rovněž jsem cestoval do válečných pásem ve Středním Východě, Sálvádoru, Guaemale, Nicarague, Haiti, Severním Irsku a Iráku, abych se dozvěděl o bezpráví, které pácháme na tolika lidech a abych se ozval proti nim.
Když jsem před 20 lety začínal se svou cestou křesťanského mírotvorství , přečetl jsem několik knih od Mahátmy Gándhího - velikého učitele míru a vůdčího představitele revolucionářského nenásilí. Gándhí hledal osobní a duchovní celistvost. Žil a pracoval za spravedlnost v Jihoafrické republice, usiloval nenásilným způsobem o nezávislost Indie a každý den strávil 2 hodiny v meditaci a modlitbě. Složil slib, že bude prostě žít, že bude mluvit pravdu a že bude praktikovat nenásilí. A odmítal jíst maso, přičemž prohlásil, že "život jehňátka je stejně vzácný jako život člověka."
Část druhá
Vegetariánství jako způsob pomáhat ukončit hlad ve světě
Přibližně ve stejné době, kdy jsem studoval Gándhího, přečetl jsem velmi působivou knihu od Frances Moore Lappéové s názvem "Jídelníček pro malou planetu". Lappéová v této knize tvrdí, že bychom mohli pomoci zprovodit ze světa hlad tím, že bychom přerozdělili naše bohatství a zdroje chudším lidem ve světě, tím, že bychom omezili militarismus a tím, že bychom se stali vegetariány. Poukázala na to, že po celém světě dochází k tomu, že čím dál více základních obilovin, místo aby směřovaly do místních komunit podvyživených lidí, jsou pěstovány a podávány zvířatům, která jsou používána k získání jejich mléka a vejcí a později jsou zabíjena kvůli jejich mase. V obou případech tyto živočišné produkty spotřebují lidé v "rozvinutém" světě a malý počet jejich bohatých vyslanců v rozvojovém světě a nikoliv hladovějící masy.
Před deseti lety Čína vyvážela více obilnin, než dovážela a zdálo se být jisté, že bude obilí vyvážet i nadále. Jenže místo toho a přímým důsledkem zvyšující se spotřeby živočišných produktů - především prasat - nyní je Čína jeden z nejvýznamnějších dovozců obilí světa. Účinky této skutečnosti na lidech v Číně teprve začínají být postřehnutelné. Podle Worldwatch Institute a podobných organizací všechny rozvojové země, které spoléhají na živočišnou výrobu ucítí podobné důsledky a z nich vyplývající zvýšený výskyt hladu a lidského utrpení. Je hluboce deprimující si vzpomenout, že během hladomoru v Etiopii v 80. letech minulého století a během somalského hladomoru v 90. letech tyto země nadále vyváželi obilí do Evropy, kde sloužilo jako krmivo pro krávy, prasata a kuřata tak, aby lidé v "rozvinutém" světě mohli jíst maso. Obdobně nyní, zatímco lidé ve střední a jižní Americe trpí a umírají, tamní státy posílají svou produkci obilovin do USA jako krmivo pro naše krávy, prasata a kuřata proto, abychom mohli uspokojovat naší touhu po mase, mléku a vejcích.
Argumenty Frances Moore Lappéová, že bychom všichni měli pracovat na eliminaci hladu a pro ochranu životního prostředí a že jeden důležitý krok, který může udělat tímto směrem každý z nás, je stát se vegetariánem, jsou správné. Podle mého názoru je základní morální a etickou povinností všech pracovat na vymýcení hladu, válek a násilí. Dále pro mě jako pro křesťana je to i základní náboženskou a duchovní povinností - nejen to, je to boží přikázání. Frances Moore Lappéová mi pomohla spojit spravedlnost, solidaritu a život v nenásilí a rychle jsem se stal vegetariánem. Doufám, že tak učiní i další a že všichni budeme moci udělat další krok směrem k nenásilnějšímu a spravedlivějšímu světu.
Biblická vize soucitu a nenásilí
K tomu, aby se člověk stal vegetariánem je řada dobrých důvodů a chtěl bych zde probrat několik z nich, včetně svědectví písem, základní posvátné úcty a soucitu vůči božímu stvoření, zodpovědného přístupu k Zemi a respektu vůči vlastnímu zdraví.
V počátečním a ideálním božím světě, reprezentovaném v 1. knize Mojžíšově Rajskou záhradou, nebylo vůbec žádné utrpení, vykořisťování a násilí. Lidé i zvířata byli vegetáriáni, jak čteme v první kapitole 1. Mojžíšově: "Bůh řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.". Ihned poté, co stvořil tento krásný, nenásilný svět prosté jakéhokoliv vykořisťování, Bůh ho označil a vše co stvořil za "velmi dobré". Pouze na tomto místě příběhu je popisováno stvoření jako "velmi dobré" místo pouze "dobré" - a to činí bezprostředně poté, co vydává příkaz stravovat se vegetariánsky.
Lidé však vedli války, drželi se navzájem jako otroci, jedli maso a spáchaly všechna možná zvěrstva. Po potopě, v níž byla zničena veškerá vegetace na světě, Bible vypráví o tom, že Bůh dovolil lidem jíst maso. Odborníci argumentují, že v kontextu tohoto příběhu to bylo povolení jen dočasné, vydané na základě lidského násilí a hříšnosti: Bůh nám dává svobodnou vůli, včetně svobodu odmítnou Boha a Jeho cestu nenásilí ale Bůh se pokusil nám pomoci ke snížení naší násilnickosti tím, že přikázal lidem, aby dodržovali boží zákony. V mojžíšovském právním řádu tedy existuje více než 150 zákonů ohledně jedení masa, ale ideál a cíl je stále vyjádřen vizí Rajské zahrady. Třetí Mojžíšova kniha dokonce přísně zakazuje jíst cokoliv, co obsahuje tuk nebo krev a mnozí argumentují, že zákon Mojžíšův ve skutečnosti zakazuje jedení veškerého masa proto, že není možné z něj krev úplně odstranit.
Nejlepší příklad vegetariána v Bibli je Daniel, nenásilný odpůrce, který se odmítá poskvrňovat jedením králova masa. Dokonce on a tři jeho přátelé se díky svému vegetariánskému způsobu stravování stávají mnohem zdravějšími, než všichni ostatní v království. Také se stávají desetkrát chytřejšími a "Bůh jim dal vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti." Všude v nádherných příbězích, co následují čteme o člověku, který zůstává věrný Bohu, odmítá uctívat císařova nepravá božstva a nespravedlivé způsoby a odhodlaně praktikuje nenásilí. A tento nádherný příběh začíná božím schválením vegetariánství.
Kniha proroka Izajáše proklamuje vizi míruplného království, tedy nové boží zřízení, pod kterým všichni předělají své meče na pluhy, odmítnou studovat válčení, budou si užívat vlastní révy a vlastního fíkovníku a již nikdy neucítí strach. Několik pasáží odsuzují jedení masa a předpovídají den, kdy lidé i zvířata přímou vegetariánský způsob stravování, když "vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat ... Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře." (Is 11:6-9) Samozřejmě, že boží smlouva je vždy zásadně s veškerými živočichy, tedy zvířaty a lidmi a v závěru Izajáše Bůh mluví o tom, kdo zabíjí zvířata stejným způsobem jako o těch, kdo vraždí lidi a zvěstuje rozbřesk nového dne míru.
Část třetí.
Podle proroka Ozeáše Bůh říká, "Uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i s plazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí."
Všechny tyto překrásné prorocké vize docházejí naplnění, podle křesťanství, v životě Ježíšově. Ježíš je "nový Adam", který nás navrací do úplně nenásilné Rajské zahrady. Je "princem míru", který nastoluje boží zřízení nenásilí, milosti a spravedlnosti. Ježíš zasvětil svůj život léčení zlomených, osvobozování potlačených, volání po spravedlnost, praktikování nenásilí, konfrontování struktur potlačení tím, že vyvracel stoly bezpráví. Činil tak, dokud v jeho 33 letech toho vládnoucí úřady neměly dost, načež ho popravili.
Když uvážím, co to znamená, být dnes Křesťanem, když rozjímám nad radikálním životem nenásilí, který vedl Ježíš, věřím, že dnes Ješíž je na straně trpících, těch, kteří jsou bez domova, uprchlíků a dětí světa, které jsou i nadále drceny chamtivostí tzv. "vyspělého" světa a válkami, které rozpoutává. Kdyby Ježíš žil v naší kultuře násilí, udělal by vše v jeho silách, aby konfrontoval struktury smrti a aby volal po novou kulturu míru a života. Chtěl by po nás, abychom změnili každý aspekt našich životů, abychom usilovali o celistvost fyzickou, duchovní, citovou a etickou, aby z nás byli lidé nenásilí, děti Boha míru. Anglikánský kněz, teolog a profesor na Oxfordu Rev. Dr. Andrew Linzey napsal, že následovat Krista znamená být na straně těch nejvíce utlačovaných. Ve své knize "Teologie zvířat" píše, že dnes není více utlačovaných bytostí než jsou zvířata, s kterými je zacházeno tak špatně ze strany masného průmyslu. Mým závěrem je, že jako Křesťané musíme být na straně chudých a utlačovaných lidí světa a na straně zvířat.
Zde je vhodné poznamenat, že Evangelium se na mnoha místech zmiňuje pozitivně o zvířatech a zprostředkuje nám skutečnost, že Ježíš měl posvátnou úctu před zvířaty a před přírodou. Jak připomíná Lewis Regenstein ve své knize "Replenish the Earth, Ježíš říká svým následovníkům "ovce". Porovnává svou starost o Jerusalém se starostí, s jakou slepice se stará o svůj vrh. Sám sebe přirovná se zvířaty, jako jsou jehně a hrdlička, kvůli jejich nevinnosti a pokoře. "Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí" (Matouš 6.26). "Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem." (Lukáš 12.6)
Ježíš dokonce v Evangeliu podle Sv. Jana sám sebe označuje za "Dobrého pastýře" a říká, že dobrý pastýř položí pro své stádo ovcí i vlastní život. Můžeme si troufnout udělat závěr, že Ježíš podporuje nejvyšší čin soucitu a lásky, umřít nenásilně, i pro ochranu zvířat?
Ježíš byl ztělesněním nenásilí a soucitu. Ostatní z nás jsou vyzvány, abychom následoval v jeho mírumilovných šlépějích. Přesto málokdo se mu přiblížil. Myslím na Sv. Františka z Assisi, který chodil mezi chudými, kázal o míru a zejména miloval a oslavoval celé stvoření, včetně zvířat. "Neubližovat našim skromným bratřím, zvířatům," řekl, "je naší první povinností vůči nim, ale to samo o sobě nestačí. Máme i vyšší úkol: sloužit jim všude tam, kde to potřebují. Tam, kde jsou lidé, kteří vyčleňují kterékoliv z Božích tvorů z útočiště soucitu a lítosti," řekl, "tam jsou i lidé, kteří podobným způsobem přistupují i k lidem."
Rev. Dr. Linzey, stejně jako sv. František, navrhuje, aby lidé se nechovali jako páni, nýbrž jako služebníci vůči ostatním živočišným druhům. Kristus přišel jako skromný služebník a vyzval nás, abychom se navzájem měli rádi, abychom si jeden druhému navzájem sloužili a abychom nikomu neubližovali. Linzey razí teorii, že výzva k službě obsažená v Evangeliu zahrnuje nesobeckou, nezištnou službu a spravedlnost nejen pro chudé a utlačované, ale celému stvoření, včetně zvířat. Konáním tohoto druhu služby se čím dál více podobáme Kristu.
Mnozí raní křesťané propagovali vegetariánství, včetně významný zastánce nenásilí Tertulliána, patriarcha Constantinople sv. Jan Chrzstotom a církevní doktor a raný překladatel Bible sv. Jeromiáš. Teolog Klement z Alexandrie naléhal na křesťany, aby se stali vegetariány těmito slovy: "Je mnohem lepší být šťastní, než ze svých těl dělat hřbitovy pro zvířata."
Je jasné, že po dobu prvních tří století po Kristovi, křesťan nemohl zabíjet nebo účastnit se války. Křesťané byli nenásilní. Někteří odborníci argumentují tak, že většina raných křesťanů byli zároveň i vegetariány a že jedení masa bylo oficiálně povoleno až ve čtvrtém století, když církev přijal císař Constantin a římská říše jako taková. Pak, stejně jako křesťané odmítli nenásilí Ježíše a zplodili kacířskou teorii tzv. "spravedlivé války", úmyslně schválili jedení masa.
Bez ohledu na tuto minulou praxi je však potřeba, abychom si my křesťané položili určité otázky: jak se můžeme přiblížit více Kristu a jak můžeme být věrnější nenásilnému Ježíši? Kde a v jakých oblastech našich životů bychom dokázali být milejší, soucitnější? V naší době křesťané po celém světě se začínají probouzet a vnímat přikázání obsažené v Evangeliu, přikázání usilovat o mír a spravedlnost pro všechny, přikázání odmítnout válku a přikázání praktikovat aktivně nenásilí podle Ježíšova vzoru. K tomu přehodnocují naše špatné zacházení se zvířaty a se stvořením jako takovým. Mnozí se stávají vegetariány. V roce 1966 vatikánské noviny poprvé napsaly: "Zacházet špatně se zvířaty a přitom způsobit jim bezdůvodně utrpení, je činem zavrženíhodné krutosti, činem, jenž z křesťanského pohledu musí být odmítán." Další biskupové začali zahrnovat krutost vůči zvířatům pod pojem násilí jakožto určitého základního hříchu. V prosinci roku 2000 ukázal článek ve vatikánských novinách na místo v katolickém katechismu, kde se píše, že "způsobit, aby zvířata trpěla a umírala zbytečně, je proti lidské důstojnosti". Článek dále zpochybňovala způsob, jakým jsou dnes zvířata chována a zabíjena na jídlo.
Teolog Thomas Berry sesumarizoval rostoucí trend mezi křesťany takto: "Vegetariánství je způsob života, ke kterému bychom měli směrovat všichni kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot". Jinými slovy, stát se vegetariánem je další způsob, jakým můžeme přivítat Kristovu vládu nenásilí.
Část čtvrtá.
Takže když si sedáme k jídlu, když si říkáme svou modlitbu a poprosíme Ježíše o požehnání, měli bychom se také rozhodnout žít v souladu s jeho životem soucitu a nenásilí tím, že budeme dodržovat vegetariánský způsob stravování. Přitom víme, že jak budeme praktikovat milosrdnost sami vůči sobě navzájem a vůči všem božím tvorům, tak budeme dostávat milosrdnost a požehnání, slíbené Ježíšem.
Jenže dnešní realita pro boží tvory není ani soucitná, ani milosrdná. Naše zacházení s božími zvířaty je kruté a hrůzné. Každý rok ve Spojených státech je vychováno a zabito 9 miliard pozemních zvířat a stejný osud potká 15 miliardám mořských zvířat. Nosnice, které jsou chovány kvůli jejich vejcím, tráví celý život namačkané v drátěných klecích jen o něco málo větších než zásuvky, které jsou naskládané na sobě ve skladech spolu s desetitisíci dalších ptáků. Podmínky jsou tak příšerné, že jejich nohy často zarůstají do drátů, na kterých stojí. Třetina ptáků utrpí zlomeninu nohy v tlačenici s ostatními ptáky během bolestivé cesty na jatka, která často pro ně obnáší několik dnů bez žrádla a bez vody a často vede skrz všechny možné extrémy počasí. Jedno vejce představuje 34 hodin utrpení pro nosnici, o cestě nákladním autem na jatka a samotném zabitím nemluvě. Dvě stě padesát milionů ptáků - samců čeká smrt udušením nebo jsou rozemlety. Pro výrobce vajec jsou tito ptáci přebyteční a jsou jiného plemena než ti, kteří jsou chováni na maso.
Přitom všechny zvířata chovaná v rámci živočišné výroby - tj. kuřata, prasata, krůty, dojnice a krávy chované na maso - jsou geneticky manipulována a jsou jim podávány preparáty, aby rychleji rostla. Jsou oddělována od svých rodin hned po narození a jsou znetvořována bez umrtvení. Zobáčky kuřat se odřezávají horkým nožem. Býčci a samci prasat jsou kastrovány. Krávám se rohy z hlav doslova vytrhávají. Prasatům se vytrhávají zuby kleštěmi a ocas je uťat. Všechny bez rozdílu trpí mentálně i fyzicky, protože jsou nucena žít trvale v malinkých prostorech, bez možnosti konat podle svých přirozených tužeb a potřeb, bez naděje na únik. Jsou přepravována bez jídla a bez pití k pekelné smrti. Dojnice a jiná zvířata, která již nejsou schopna chůze jsou vyvlečena ven z náklaďáků, přičemž jsou jim zlomeny další kosti. Jsou zabíjena tím, že se pověsí hlavou dolů a vykrvácí z podřezaného krku, často jsou přitom stažena z kůže a porcována zaživa - ještě při vědomí. "Kdyby stěny jatek byly ze skla," řekl Paul McCartney, "každý by byl vegetarián."
Kdyby tito zemědělci, pracovníci jatek a řidiči náklaďáků zacházeli tímto způsobem se psy nebo s kočkami, nepochybně by byli trestně stíháni za týrání zvířat.
Část pátá.
Je důležité mít rovněž na paměti, že většina zvířat chovaných v rámci "živočišné výroby" jsou něco na způsob příšery "Frankensteina".
Jejich geny jsou zmanipulovány tak, aby rostla tak rychle, že často jejich srdce, plíce a údy nedokážou s tím držet krok. Například kuřata v současné době rostou dvakrát rychle, než rostla před pouhými 30 lety a na porážku jdou ještě před tím, než dožijí 2 měsíců věku. Krávy v průměru dávají o 4-krát více mléka, než by dojily za normálních okolností, a mnohé z nich dávají 10 až 13-krát více s tím, že vemena se jim doslova válí na zemi. Krůty a krocani jsou geneticky manipulovány tak, že již nejsou schopny se pářit přirozeným způsobem. Deník The Washington Post před několika lety publikoval článek o krocanech a krůtách k příležitosti Dne díkůvzdání (americký svátek, k jehož tradici patří jezení krůtího masa) s názvem "Techno-krůta: servírujeme vědu k večeři". Hrajeme si na dr. Frankensteina (který sestavil příšeru z různých částí mrtvých těl sešitých dohromady a oživil ji elektrickým výbojem) s božími tvory. Prohlubujeme si svou démonickou závislost na násilí svou nepředstavitelnou krutostí vůči sami sobě navzájem, ale i vůči božím tvorům. Gandhí řekl, že kvalita společnosti lze posuzovat podle toho, jak zachází se svými zvířaty. Přitom my v naší společnosti každý den způsobují bolest, utrpení a smrt milionům božích zvířat.
Tolstoj řekl, že "vegetariánství je kořenem lidskosti". Vegetariánství dokazuje, že to myslíme s naší vírou v soucit a spravedlnost vážně, že si ji připomínáme a prohlubujeme neustále, každý den, pokaždé, když jíme. Připomínáme si svou víru v milosrdnost a zároveň připomínáme druhým. Začínáme žít podle vize nenásilí, hned tady a hned teď.
Postupem staletí lidstvo pomalu rostlo ve vnímání lidských práv a v úctě k nim, včetně práva na samotný život. Nyní je všeobecně chápáno, že útlak a vykořisťování lidských bytostí kvůli jejich rase, pohlaví, náboženské příslušnosti, věku a fyzickým schopnostem je nepřijatelné. Když budeme pokračovat v tomto růstu morálního vědomí, naučíme se vymýtit válku, jaderné zbraně i násilí jako takové. Zároveň se naučíme ochraňovat Zemi a zrušit počet živočišných druhů tím, že se budeme hlásit ke své odpovědnosti vůči všem živým tvorům. Albert Einstein nazval lidský fanatismus vůči ostatním živočišným druhům "optickým klamem vědomí". Náš úkol, podle něj, je "osvobodit se od tohoto vězení rozšiřováním kruhu našeho soucitu, aby obsáhl všechny živé tvory".
Veliký humanista a teolog Dr. Albert Schweitzer ve svém projevu při přijetí Nobelovy ceny míru řekl toto: "Soucit, ve kterém veškerá etika musí mít svůj kořen, může dosáhnout plné rozvinutosti a hloubky jen tehdy, pokud obsáhne všechny živé tvory a neomezí se pouze na lidské pokolení".
Mnozí křesťané, kteří jsou zajedno v názoru o morální závadnosti ublížení psovi nebo kočce se nad ubližováním krav, prasat, ryb a jiných tvorů ani nepozastavují. Je potřeba, abychom pochopili, že dokud jíme maso, platíme lidem peníze za kruté zacházení se zvířaty. Důvody, proč přejít na rostlinnou stravu jsou prosté: všechna zvířata jsou Bohem milovaní tvorové a Bůh je stvořil se schopností pociťovat bolest a utrpení.
Vegetariánství jako způsob, jak ochraňovat Zemi
Dalším důvodem, proč se stát vegetariánem, je pomoci ochraňovat životní prostředí. Zavedené ekologické organizace jako například Sierra Club, Union of Concerned Scientists, Worldwatch Institute a National Audubon Society upozorňují na ekologickou spoušť, způsobenou chovem zvířat na jídlo a komerčním rybolovem. Ve skutečnosti nelze být ekologickým aktivistou a přitom také být současně masojed - tyto dva pojmy se navzájem vylučují.
Nepříjemná realita je, že chov zvířat na jídlo nám postupně znečišťuje a znehodnocuje půdu, vodu i vzduch. Ve Spojených státech se spotřebuje o 20 krát více energie na výrobu jedné kilokalorie v podobě masa z nějakého zvířete, než je množství energie potřebné k výrobě jedné kilokalorie rostlinného jídla. Marnotratně proháníme 70 procent všeho, co vypěstujeme - jako například sóji, kukuřice, pšenice a jiných obilovin - přes zvířata místo toho, abychom jedli tyto potraviny přímo. Obdobně, více než polovina veškeré spotřeby vody v USA se spotřebuje v rámci chovu zvířat na jídlo. To je také důvod, proč jídelníček masojedů je 14-krát náročnější na spotřebu vody než jídelníček vegetariánů. Navíc intenzivní "živočišná výroba" vyžaduje přibližně 25-krát víc půdy na výrobu jednotky jídla v porovnání s tím, když stejná jednotka jídla se získá z rostlinných zdrojů.
To není všechno. Nejen, že jezení zvířat je neefektivní. Těch 9 miliard pozemních zvířat, která ve Spojených státech chováme vylučuje 130-krát více exkrementů než jako celá lidská populace USA - to není překlep, opravdu 130 krát! A narozdíl od těch lidských, na exkrementy od zvířat neexistují kanalizace a čističky. Je to hmota, která se bakteriemi, hormony, antibiotikami a pesticidy jen hemží. Prostě a jednoduše, jedná se o toxický odpad, který je největším zdrojem znečištění vody v USA.
To je situace na souši. Jak to přitom vypadá na moři? Rybářský průmysl postupně devastuje jemné, zranitelné mořské ekosystémy světa. Vláčí kilometry dlouhé rybářské sítě po dně oceánu, které ničí vše, co jim stojí v cestě. Obrovské rybářské lodě vysávají mořské živočichy z oceánů alarmujícím tempem. Třináct z celkem 17 hlavních rybářských lokalit světa jsou úplně vyprázdněné. Ty samé lodě pak sypou nerentabilní, často již mrtvá zvířata zpět do moře spolu s vyhořelým palivem.
Část šestá.
Bývalý rančer (chovatel krav) Howard Lyman, nyní výkonný ředitel ekologické organizace EarthSave International, naléhá na lidi, aby se stali vegetariány. Argumentuje přitom mimo jiné tím, že jezení masa ničí cennou a nenahraditelnou vrchní vrstvu výživné půdy. Byl texaskými chovateli obžalován spolu s moderátorkou talk show Oprah Winfreyovou poté, co veřejně diskutoval o možnosti vypuknutí nemoci šilených krav v USA - soudní porota rozhodla v jeho prospěch. Lyman poukazuje na to, že naše půda dříve hemžila životem, přitom nyní je hnědá substance bez života. Eroze vrchní půdní vrstvy v USA je z 85 % způsobená chovem zvířat na jídlo.
Takže pokud víckrát používáte igelitové a papírové tašky, pokud máte ve sprše nainstalovanou úspornou baterii, pokud důsledně zhasínáte při odchodu z místnosti, pokud dáváte přednost chůzi, bicyklu nebo hromadné dopravě nad jízdou osobním autem, skvěle! Ale abychom byli ještě lepší a odpovědnější správci Země a božího stvoření je také třeba, abychom učinili další krok a stali se vegetariány.
Nedávno jsem jednomu svému příteli - křesťanovi položil otázku, proč přešel na rostlinnou stravu. Řekl, že změna nastala tehdy, kdy se dozvěděl o ekologické devastaci, způsobenou masným průmyslem. Již dál nemohl při zachování svého svědomí a víry jíst maso s vědomím toho, že tím podporuje zničení planety. Bylo to proti všemu, o co chtěl, aby v jeho životě šlo. Řekl: "Ničíme ekosystém tím, že vytváříme masivní velkovýkrmny kuřat, krav a prasat; otravujeme vodní zdroje; kácíme deštné pralesy - to vše kvůli výrobě masa. Ničíme celé ekosystémy většiny chudých zemí. Celý masný průmysl - veškerá snaha o vydělání peněz prostřednictvím chovu zvířat na jídlo - je destruktivní. Pokud miliony z nás přejdou na rostlinnou stravu, stanou se vegetariány, snížíme tím poptávku a pomůžeme zachránit naši planetu.
Vegetariánství jako cesta ke zdraví a plnosti.
Dalším základním důvodem, proč se stát vegetariánem je snaha o dosažení a zachování zdraví. Bůh nám dal naše těla jako dary a je třeba, abychom s nimi dobře zacházeli tak, abychom mohli sloužit druhým a být nástroji božího míru. Až do doby asi před 15 lety většina lékařů předpokládala, že lidské bytosti musí jíst maso, aby vůbec přežily. V dnešní době nejen jsou všichni zajedno v tom, že našim tělům rostlinná strava prospívá, ale lékařské organizace jako např. American Dietetic Association (ADA) a American Medical Association (AMA) dokonce dospěly k závěru, že vegetariáni jsou ve skutečnosti zdravější. Vegetariáni mají tendenci k nižší tělesné váze a trpí mnohem méně než masojedové na srdeční onemocnění, rakovinu a mozkové mrtvice, což jsou tři největší příčiny úmrtí ve Spojených státech. Maso neobsahuje vůbec žádné sacharidy ani vlákninu, přitom právě tyto živiny naše těla potřebují k tomu, aby zůstala v provozuschopném stavu. Na druhé straně maso, ale oplývá vysokým obsahem cévy ucpávajícího tuku a cholesterolu.
Konkrétně, jediní dva výzkumní pracovníci, kteří, kdy s úspěchem vyléčili srdeční onemocnění, což je s velkým náskokem největší příčina úmrtí v USA, zahrnují vegetariánskou dietu do svých programů na zlepšení zdravotního stavu pacientů. Pacienti zařazení do programů Dr. Deana Ornishe a Dr. Caldwella Esselstyna se stávají "infarktuvzdornými" (jak říká Dr. Esselstyn) tím, že se dostanou s úrovní cholesterolu níž než 150, což je úroveň, pod kterou nebyl nikdy zaznamenán infarkt. Úroveň cholesterolu průměrného vegana je přitom 128. Také stojí za povšimnutí, že vegetariáni v průměru váží o 10 až 30 procent méně než masojedi a lidé zařazení do programu Dr. Ornishe zhubnou v průměru o 9 kilogramů během prvního roku a opět nepřibírají.
U lidí, kteří konzumují živočišné produkty je o 40 % větší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou a rovněž je u nich vyšší pravděpodobnost výskytu mozkové mrtvice, zánětu slepého střeva, artritydy, cukrovky a přiotrávení se jídlem. Navíc maso obsahuje pesticidy a jiné chemické látky v až 14-krát výších koncentracích než v rostlinné stravě. Pokud chceme žít zdravě a plně a přitom jsme moudří, pak se staneme vegetariány.
Rev. George Malkmus, baptistický farář ze Severní Karolíny argumentuje tím, že křesťané by měli být příkladem tím, že jsou zdraví. Ptá se: co to říká o naší víře, když my křesťané umíráme na nemoci související se stravou, nemoci, kterým lze předcházet, stejnou měrou jako ostatní lidé v tomto státě? Myslí si, že vegetariánství je dobrým nástrojem, protože nás činný zdravějšími. Souhlasím s ním. Bůh chce, abychom byli zdraví, aby naše životy byly co nejplnější, co nejhodnotnější. Obdobně Rev. Robert Schuller, farář a hvězda pořadu Hodina síly, doporučuje dietu, kterou on sám nazývá "rajskou". Právě k této dietě nás Bůh povolal v Rajské zahradě, říká - je to dieta, "šitá nám na míru", abychom mohli mít dlouhý život a maximální produktivitu. Jmenuje FITNESS SUPERSTAR Jacka LaLanne, jako jeden příklad toho, co dokáže dělat strava založená na obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině pro naši vitalitu.
Část sedmá.
Vegetariánství jako způsob, jak podporovat lidská práva.
Dalším důvodem, proč se stát vegetariánem, je prostá podpora základních lidských práv. Rostlinná strava je jediná možná strava pro lidi, kterým není jedno utrpení druhých lidí. Ve Spojených státech jsou jatka místem smrti, nejen pro zvířata ale i pro nešťastné lidi, kteří v nich pracují. Jatka vykazují nejvyšší úrazovost, nejvyšší fluktuace zaměstnanců, nejvyšší výskyt opakovaných úrazů a nejvyšší výskyt smrtelných úrazů ze všech odvětví průmyslu v zemi. Pracovníci jatek mají dokonce devětkrát vyšší úrazovost než pracovníci uhelných dolů v oblasti Apalašských hor (oblast pověstná pro nebezpečné podmínky práce v dolech).
Před několika lety organozace Center for Public Integrity, což je organizace, jejíž posláním je kriticky monitorovat činnost amerického Kongresu, vydala zprávu s názvem: "Bezpečnost na posledním místě: Politika E. Coli a jiných smrtelně nebezpečných mikróbů v jídle". Tato zpráva poukazuje na skutečnost, že jatka neustále hledají nové pracovníky, kteří by nahradili ty, kteří odešli. Aby tato uvolněna místa naplnili, musejí vozit lidi autobusem z Mexika a jiných středoamerických států do jatek ve státech Iowa, Minnesota a jinde (vzdálenost řádově tisíce kilometrů). " Se stejnou lehkostí, s kterou masozpracující firmy lákají a přepravují imigranty na práci v jejich zařízeních v oblasti Středozápadu," píše se ve zprávě, "zradí je, předávají je i s rodinami imigračním úředníkům. Poté jako neuvěřitelný úkaz krutosti a korupce přijímají zpět ty, kteří unikli imigračním zátahům, aby opět zabíjeli zvířata a porcovali jejich maso." Na tu samou skutečnost poukazuje nedávno vydaná kniha Národ rychlého občerstvení od investigativního žurnalisty Erica Schlossera.
Měli by křesťané podporovat toto nespravedlivé zacházení s pracujícími? Samozřejme, že neměli. Ježíš to řekl výstižně takto: "Cokoliv učiníte nejmenšímu z nich, činíte mně." Trvá na tom, abychom stranili chudým a potlačeným - a v dnešní době do této kategorie spadá imigrant či uprchlík pracující bez papírů v továrně - v jejich boji za spravedlnost. Přestat poskytovat finanční podporu tomuto násilnickému a nespravedlnému průmyslu tím, že se staneme vegetariány je něco, co dokážeme dělat a co bychom dělat měli.
Část osmá.
Závěr
Když se ohlédneme do nedávné historie, vidíme neuvěřitelnou řadu pozitivních společenských změn. Mnozí dobří a ohleduplní lidé v 19. století neuznávali základní lidská práva žen, dětí, amerických domorodců a africko-američanů. Lidskému otroctví se ve Spojených státech dobře dařilo, až do konce 19. století. Ženám bylo dáno volební právo teprve před méně než 100 lety. První případ zneužívání dítěte v tomto státě se dostal před soud rovněž před méně než 100 lety. V každém z uvedených případů, k požehnání a obhajobě nespravedlnosti byla používána Bible. Ale bohudík již jsme podnikli kroky směrem ke spravedlnosti. Jenže bohužel nadále používáme svatá písma k obhajobě násilí a k ospravedňování války, poprav, špatného zacházení se zvířaty a jaderných zbraní jako kdyby Bůh chtěl, abychom byli násilničtí a abychom zabíjeli. Jsem přesvědčen že Bůh je Bohem míru a nenásilí a že Ježíš chce, abychom byli lidmi míru a nenásilí.
Ušli jsme během posledního století pěkný kus, ale ještě před námi je dlouhá cesta. Je třeba, abychom vymýtili hlad, chudobu, válku, jaderné zbraně, zneužívání zvířat, trest smrti, rasismus, diskriminace podle pohlaví a ostatních forem násilí. Domnívám se, že za několik století se lidé víry a svědomí budou ohlížet za naší dobou a budou šokováni a nebude se jim chtít ani věřit, že jsme jedli maso, že jsme dopustili, aby lidé hladověli, že jsme se chovali jeden k druhému tak nespravedlivě, že jsme vedli války, že jsme vybudovali obrovské nukleární arzenály, že jsme byli tak odhodláni zcela zničit naši planetu. Pokud máme přežít, jak Dr. King řekl, musíme se stát lidmi nenásilí. Jeden jednoduchý první krok tímto směrem je přejít na vegetariánskou stravu.
"Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší naše lidské šance na přežití více," zněl závěr, ke kterému dospěl Albert Einstein, "než evoluce k vegetariánské stravě."
Navzdory všem problémy naší doby stále máme naději. Čím dál více lidí začíná chápat moudrost nenásilí, včetně moudrosti vegetariánství. V samotných Spojených státech více než 1 milion lidí přechází na vegetariánskou stravu každým rokem. Jak tyto tendence budou nabývat na síle, budou mít dramatické a pozitivní důsledky na naše zdraví, naše životní prostředí, na blaho zvířat, na lidská práva a dokonce i na naše postoje vůči soucitu a nenásilí.
"Nastane čas," řekl Leonardo da Vinci, "kdy lidé budou pohlížet na vraždění zvířat stejně jako dnes pohlížejí na vraždění lidí." Jsem přesvědčen, že společnost se jednou bude ohlížet zpět na lidskou aroganci a krutost vůči zvířatům se stejným děsem a nechápavostí, kterou dnes vyhrazujeme zvěrstvům spáchaným na lidských bytostech. Když přestaneme jíst maso a staneme se vegetariány, podnikneme tím další krok po boží cestě nenásilí. Budeme požehnáni.
Dovolte mě, abych uzavřel tento článek citátem od spisovatele Lewise Regensteina: "Existují přesvědčivé morální, duchovní a skripturální důvody zdržet se masa. Chov, přeprava a zabíjení zvířat na jídlo nese s sebou v masivním měřítku utrpení a kruté zacházení s živými tvory, jejichž počty jdou každý rok do miliard, navíc dochází k obrovským škodám na životním prostředí. Doslova platí, že chov dobytka je ničivější co do jeho dopadů na vrchní vrstvu půdy, spodní vody a zdroje energie než veškeré ostatní lidské činnosti dohromady. Navíc způsobuje obrovské škody na životním prostředí v podobě mýcení lesů, devastace přírodních podmínek, které divoká zvířata nutně potřebují k přežití, k znečištění řek a jezer. Konzumace masa a mléčných výrobků je spojená s vysokým výskytem rakoviny, srdečných onemocnění, mozkových mrtvic a jiných potenciálně smrtelných onemocnění. Proto zdržet se jedení masa znamená prevenci proti krutosti vůči zvířatům a pomáhá ochraňovat životní prostředí i zdraví našeho těla, našeho chrámu Božího. Ze všech těchto důvodů je vegetariánská strava jeden ze způsobů, jak udržovat životní styl, který je v souladu s humánním a ekologickým duchem Písem."
Rozhovor s otcem Johnem Dearem, S.J.
Vegetarian.cz: Jak vidíte do budoucna vývoj ve výživě lidské populace. této planety, směrem k nezabíjení zvířat?
Vegetarian.cz: Jaké jsou vaše současné aktivity?
Fr. John Dear: Žiji v pouštní oblasti státu Nové Mexiko ve Spojených státech a spoustu svého času trávím službou velmi chudým lidem, kteří balancují na hranici samotného přežití. Také jednou za týden cestuji napříč Spojenými státy v rámci své přednáškové činnosti o nenásilí. Agituji proti válce, kterou USA vedou proti Iráku i proti našemu arzenálu jaderných zbraní, přičemž vždy volám po ukončení válek, jaderného odzbrojení a spravedlnosti. Chci, abychom šli po cestě nenásilí, kterou vztyčil Mahátmá Gándhí, tj. duchovní cesta nenásilí.
Vegetarian.cz: Můžeme očekávat, že některé vaše publikace vyjdou také v češtině?
Fr. John Dear: V současné době se nic v českém jazyce nechystá. Ale do budoucna snad ano. Chtěl bych požádat všechny z vás, abyste mi s tím pomohli, počínaje přípravou a vydáním české verze mé knihy "Living Peace" Živoucí mír - Žít mírem.
Vegetarian.cz: Co byste popřál čtenářům vegetarian.cz?
Fr. John Dear: Mým přáním je, abychom my všichni pronikli ještě hlouběji na cestě nenásilí. Věřím, že jsme všichni sjednocení, všichni představujeme jeden celek, všichni lidé jsou si navzájem bratry a sestrami, dále že všichni jsme v jednotě s celým stvořením, s celým vesmírem a se Stvořitelem. To znamená, že jsme povoláni k tomu, abychom žili v míru a lásce jeden s druhým a s celým stvořením.
Přál bych si, abychom my všichni pracovali na tom, abychom se dokázali zříci všech forem násilí, ubližováním si navzájem v rámci rodiny počínaje a konče válkami. Soustředili se na práce směřující k totálnímu ukončení všech válek, jaderných zbraní, hladu a chudoby. Když jsem se před dvaceti lety stal vegetariánem, nebylo to jen z touhy po soucitu vůči všem živým tvorům, ale kvůli souvislostem útlaku, kterého se dopouští rozvinutý svět na chudých lidech.
Bylo to i kvůli tomu, že zdravá vegetariánská strava povede k radikálním, celosvětovým změnám, které by mohli skutečně pomoci ukončit hlad ve světě, kde v současné době každý den umírá hlady 60 000 lidí, zatímco bohaté země jim kradou jejich obilí a obratem jím krmí dobytek, který se pak stane obsahem hamburgerů. Chci, aby se zastavilo veškeré zabíjení a věřím, že Bůh chce, aby se zastavilo veškeré zabíjení a hladovění tak, aby mohlo celé stvoření žít v nenásilí tak, jak nám Bůh přeje a doufá.
Nechť všichni s aktivním úsilím kráčíme cestou moudrosti a nenásilí, ať jednoho dne můžeme oslavit nový svět plný míru!
John Dear